Baby First Steps
Můj druhý syn před nedávnem oslavil své první narozeniny. A tak jsem si říkala, že je na čase napsat jak to bylo s naší BLW cestou po které jsme se vydali.

O BLW jsem věděla dlouho před narozením mého prvního syna. Praktikovala jsem jí s dětmi v USA, které jsem hlídala. Teorii i praxi jsem měla zmáknutou, ovšem ani tisíce zkušeností s jinými dětmi vás nemůžou připravit na to jak jiné to bude u vašeho vlastního dítěte.

[sklik]

Především co mě osobně překvapilo byl strach, najednou jsem se bála udušení, já která jsem blw absolvovala s tolika dětmi 🙂 Mě osobně pomohlo oživit si první pomoc, podívala jsem se na youtube na videa o první pomoci u dušení o děti a osvěžila si znalosti. Taky mi pomohlo počítat pokud už na dávení přišlo. Nikdy jsem nenapočítala dál než do pěti.Baby First Steps

Co mi naopak problém nedělalo bylo předat zodpovědnost dítěti za to co sní, naprosto jsem mu věřila, že jí a dostává přesně to co potřebuje. Taky mi nedělalo problém počkat až bude připravený začít. Začínaly jsme na české poměry dost pozdě až okolo 9. Měsíce, dříve o jídlo neměl vůbec zájem.

Když bych porovnala obě mé děti, s každým z nich to bylo úplně jiné 🙂 můj první syn se hodně dávil a dlouho se učil správně kousat a polykat. Celkově byl nejedlík. Začal jíst až kolem 15 měsíce, předtím si tak něco zobl, olízl, ale hlavní zdroj bylo MM. Druhý syn byl úplně jiný, o jídlo se začal zajímat už kolem 8 měsíce, ale od začátku jedl a nedávil se. Jestli do dnešního dne možná tak třikrát zakašlal u jídla je to hodně. Narozdíl od prvorozeného jídlo opravdu vyžadoval kdykoliv viděl jíst nás nebo brášku. Ovšem světe div se na roční kontrole vážily oba stejně. Ačkoliv prvorozený byl v roce v podstatě skoro plně kojený, druhorozený už byl docela jedlík vážily stejně 🙂 Takže jen o tom jídle a množství to opravdu není.

S druhým dítětem jsem byla za BLW opravdu ráda, ačkoliv jsem si mixování a krmení lžičkou nedovedla představit ani u prvorozeného u druhého už vůbec ne. Hlavně časově je to skvělé, prostě mu uvařím to co máme my, jen to nedochucuji tak jako nám, případně odeberu jemu dříve apod.

Zatímco prvorozený syn je opravdu tvrdohlavé dítě, u kterého jiná než blw možnost nebyla, lžičkou by se v životě nenechal krmit, prostě pusu neotevřel. Druhorozený mi občas dá najevo, že chce s jídlem pomoct 🙂 Každý z nich je prostě jedinečný a měl to jinak.

Lásku k dobrému a kvalitním jídlu však mají oba. Můj dnes již 3 letý prvorozený mi od cca roku a půl strašně rád pomáhá s vařením a přípravou jídla, dodnes. Druhý roční syn, se tak nějak sám přirozeně přidal a vaří už s námi taky. No nebudu vám lhát občas je to náročné, ale pozorovat jak ti dva začínají pomalu spolupracovat je ta nejlepší odměna 🙂